|
|
Vytvoření jednotky competitive intelligence pro zemědělskou společnost
Hodovský, Michal ; Rompotl, Jaroslav (oponent) ; Bartes, František (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je vytvoření jednotky Competitive Intelligence do zemědělské společnosti, což managementu společnosti umožní lépe zjišťovat informace o konkurenci a zaráz lépe chránit citlivé informace zkoumaného podniku. Tím podniku dáme konkurenční výhodu. V první části práce popisuji situaci podniku, načež se dostanu k definování řešeného problému. Ve druhé části se zabývám teoretickou přípravou nutnou k vytvoření jednotky Competitive Intelligence. Třetí část se věnuje vytvoření možností, které firma bude mít. Jejich výsledkem je funkční systém Competitive Intelligence. Nakonec možná řešení shrnu a firmě jedno z nich doporučím.
|
|
|
Teorie a výzkum dezinformací v současných mediálních studiích
Steinwald, Robert ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Dezinformace jsou významným tématem, na něž je v současné době kladena značná pozornost nejen v akademických kruzích, ale i ve veřejné sféře. Důvodem je jejich potenciálně silný a nevyzpytatelný vliv. Navzdory významu tohoto tématu se setkáváme s tím, že sám pojem "dezinformace" není zcela ustálený a jeho význam se může lišit dle jednotlivých autorů či přístupů. Neliší se však pouze význam ve smyslu formulace definice, ale i vlastnosti a vnitřní struktura a vztah k souvisejícím pojmům, jako jsou fake news, hoaxy, misinformace apod. A právě zmapování rozličných pojetí dezinformací bude výzkumným cílem této bakalářské práce. Materiálem přitom budou teoreticky zaměřené odborné publikace k tématu od různých autorů. Pojem dezinformace však nebude zkoumán jen na sémantické rovině, ale i ve vztahu k sociálnímu prostředí a dění, včetně vztahu k mediální legislativě, regulaci a gramotnosti i k některým tématům, v souvislosti, s kterými se šíří řada dezinformací (např. covid-19). Zohlednění tohoto proběhne na několika studiích a zprávách zaměřených na dezinformace v současné společnosti.
|
|
|
Archetypální narativizace a její použití v dezinformacích
Lebduška, Daniel ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Cílem práce Archetypální narativizace a její použití v dezinformacích je ověřit spojitost mezi archetypální narativizací a dezinformacemi, popsat jaké archetypální narativy dezinformace nejčastěji využívají, systematizovat je a následně popsat na jaké emoce archetypální narativizace v dezinformacích cílí. Tato diplomová práce zkoumá využití archetypální narativizace jako přesvědčovací techniky v dezinformačních řetězových emailech. Na základě konceptu archetypů z jungovské psychologie a teorie narativizace tento výzkum zkoumá, jak jsou archetypální prvky strategicky využívány k utváření a šíření zavádějících informací. Prostřednictvím komplexního přehledu literatury a analýzy konkrétních dezinformačních zpráv tato práce zkoumá základní motivace a účinky využívání archetypů v dezinformačních narativech. Využitím hluboce zakořeněných psychologických vzorců a kolektivní kulturní symboliky se tyto kampaně snaží manipulovat s emocemi, podporovat kognitivní předsudky a využívat společenské rozpory. Používání archetypů, jako je Hrdina, Mudrc a Rebel, umožňuje vysilatelům dezinformačním sdělení vytvářet přesvědčivá vyprávění, která rezonují s cílovým publikem a vyvolávají specifické emotivní reakce. V závěru práce je navrhován další interdisciplinární výzkum a vývoj účinných protiopatření proti zneužívání...
|
|
|
Misinformation Variation? Looking Through the Gendered Lens
Kochel, Alexis ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
In recent years, the growth of the far-right has been spreading across borders, becoming a major international crisis. As the far-right is growing, modern technology has become a powerful platform for recruiting members and spreading misinformation; individuals from anywhere can join, regardless of gender. As a result, women's increased number, impact, and roles within these far-right groups are expanding and becoming familiar. This thesis conducted a qualitative content analysis to depict the difference between women and men when writing messages of political misinformation online, specifically the misinformation regarding the 2020 United States presidential election. By utilizing Deborah Tannen's The Difference Theory, separated language-coded categories were created that depicted an established numerically and qualitatively set of differences between the discourse of the genders. The analysis described some differences between the method and meaning behind the message, but also similarities. The top used categories were the same for both genders, few were similar, and eight were different. It revealed that females expressed similarly to the males; however, males did not use the female-oriented categories as much as the females did the males'.
|
|
|
Misinformation & Pegasus Project: Case study of India
Khurana, Aditya ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Schottli, Jivanta (oponent)
This thesis analyses the mainstream media's reporting around Pegasus spyware in India and the subsequent formation of revisionist networks showing solidarity with news circulated by mainstream media on social media. This research on news media coverage of misinformation spread around Project Pegasus in India classifies and clusters misinformation supplied by the mainstream media through their reporting. Next, the thesis explores the emergence of revisionist social media networks from such coverage as a response to the call to action in the mass media. The case study method allows the author to offer focused insights into the misinformed mass media's coverage of the issue. K means clustering is used to identify different narratives in the news report dataset, followed by text mining using Voyant Tools to summarise the narratives. Social Media Analysis is done to identify and bring forth the revisionist hashtags deployed by the mainstream media to further their narrative. The findings of the project highlight that considerable parts of the population are aware of notable misinformation around Pegasus spyware. However, this understanding did not translate into the call for action by the media houses across social media (Twitter). The weak correlation between Indian media reports and social media...
|
|
|
Strategická komunikace státu a dezinformace - komparativní studie České republiky a Estonské republiky
Doskočil, Ondřej ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Cílem práce je pomocí rozhovorů s vybranými odborníky z obou zkoumaných zemí - České republiky a Estonské republiky - nalézt poučení či lekce aplikovatelné pro český i estonský stát v oblastech dezinformací a strategické komunikace. Postupně v práci budeme hledat odpověď hned na několik zásadních otázek. Jak vnímají vybraní odborníci resilienci neboli odolnost České republiky i Estonské republiky vůči dezinformacím? Jaké konkrétní metody oba státy při boji s dezinformacemi používají? Mají praktické nebo teoretické vědomosti a dovednosti, které mohou být prospěšné pro druhý stát?
|
|
|
The influence of personality and selected media on the perception of the Covid-19 pandemic
El Hadjoine, Muhamed Amin ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Predmetom tejto diplomovej práce je problematika šírenia falošných správ o ochorení COVID- 19. Cieľom práce je za pomoci kvantitatívneho výskumu, konkrétne dotazníkového šetrenia zmapovať súvis medzi osobnostnými črtami, politickou orientáciou, využívanými zdrojmi informácií a schopnosťou rozlíšiť pravdivé a nepravdivé informácie o ochorení COVID-19. Teoretická časť práce vysvetľuje kľúčové pojmy súvisiace s falošnými správami, ich charakteristické črty a praktiky šírenia. Vnadväznosti na vytýčené ciele predstavuje psychologické faktory, ktoré ovplyvňujú šírenie falošných správ, odôvodňuje náchylnosť značnej časti populácie dôverovať falošným správam a predstavuje koncepty päťfaktorového modelu osobnosti a testovania kognitívnej reflexie. Praktická časť práce je venovaná výskumu, ktorého cieľom bolo priblížiť faktory vplývajúce na tendenciu považovať falošné správy o ochorení COVID-19 za dôveryhodné. Väčšia pozornosť bola venovaná vplyvu osobnosti jednotlivcov na ich postoje k pandémií. Dáta zbierané formou dotazníkového skúmania signalizujú, že osobnostné charakteristiky opísané v modeli Big Five nemajú výrazný vplyv na dispozíciu uveriť falošným správam. Mierny vplyv majú...
|
|
|
Dopad pandemie COVID-19 na úspěch a politiku vládnoucích stran zemí V4
Parušev, Jan ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv pandemie COVID-19 na stranické systémy a vládní strany Visegrádské čtyřky v letech 2020 a 2021. Za využití metody komparativní analýzy zkoumá tento vliv na průzkumy veřejného mínění a volby, úroveň digitalizace a erozi demokracie. Práce je rozdělená na tři části. V té první vysvětluji klíčové koncepty využité pro analýzu - good governance, kvalita vládnutí a adaptivní nebo agilní metody vládnutí - a popisuji využité metody a data. V druhé části popisuji průběh pandemie optikou těchto konceptů a v třetí části odpovídám na výzkumné otázky stanovené na základě teoretické a metodologické části.
|
|
|
Očkování jako komunikační výzva: analýza argumentů a faktorů ovlivňujících jeho (ne)přijetí
Hájková, Karolína ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Práce se zabývá negativním fenoménemodmítánívakcinace, klesajícíproočkovanostia návratu infekčních onemocnění, které jsou vakcínami preventabilní. Jedná se o mezinárodní fenomén, jenž byl v roce 2019 označen Světovou zdravotnickou organizací za jednu z deseti největších hrozeb pro veřejné zdraví. Téma odmítání a váhání v očkování je komplexní problematikou, která je ovlivněna mnoha faktory. Patří mezi ně například mediální prostředí,geografické a finanční překážky,historické vlivy, osobní zkušenost, zdravotní gramotnost, vnímání rizik a mnoho dalších. Nepřijetí imunizačních programů je zásadní kolektivní, nikoliv individuální, problém ohrožující veřejné zdraví. Je proto nutné tyto faktory zmapovat faktory a doplnit argumenty proti očkování, které jeho přijetí brání. V práci je obsaženo stručné shrnutí historie odmítání vakcinace, zpracování obsáhlého souboru faktorů ovlivňujících přijímání očkování, zanalyzování a kategorizace vybraných argumentů proti vakcinaci a v neposlední řadě shrnutí poznatků pro tvorbu strategií pro přijetí imunizačních programů.
|
|
| |
host ::
RSS.